Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Valašský hudební folklor v hudební výchově 2. stupně základní školy
Kučerková, Magdalena ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Diplomová práce pojednává o možnostech využití valašského hudebního folkloru na 2. stupni základních škol. V prvním úseku se zabývá teoretickými informacemi o Valašsku. Tato část obsahuje fakta o folkloru, vymezení a vzniku regionu, krojích a lidové architektuře. Soustředí se zejména na osobitou lidovou píseň, typické hudební nástroje a tance tohoto regionu. Dále představuje lidové sběratele, hudební osobnosti a současné folklorní dění na Valašsku. Výzkumná část prověřuje vztah a znalost valašského hudebního folkloru žáků 2. stupně základních škol na Valašsku metodou dotazníkového šetření. Praktickým cílem je návrh o zapojení valašských prvků do hodin hudební výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA Valašsko, hudební folklor, valašská píseň, valašské tance, hudební výchova
Hudební řeč v tvorbě albánských skladatelů a její místo v kontextu evropské hudby
Prifti, Egli ; VIČAR, Jan (vedoucí práce) ; BEZDĚK, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá historickým vývojem albánské hudební kultury od starověku do dnešní doby a zkoumá specifické rysy soudobé albánské hudby i individuální komunikativní aspekty hudební řeči současných albánských skladatelů. Z této perspektivy demonstruje, jak hluboce je skladatelská tvorba prostoupena domácími kulturními tradicemi, hudební kulturou dvou hlavních albánských folklorních oblastí Geg (sever) a Tosk (jih), instrumentálními útvary lidových hudebních nástrojů, hudebními i kulturními vlivy zahraniční albánské diaspory a společenskými i politickými událostmi v Evropě 19. a 20. století, které se někdy neočekávaně, ba dokonce paradoxně promítly do samotné povahy albánské soudobé hudby. Metodicky se práce zaměřuje na komplexní analýzu vybraných kompozic předních současných albánských skladatelů. Zkoumání jejich kompozičního stylu a individuální hudební řečí svědčí o tom, že navzdory zřetelným rozdílům ve způsobu práce s hudebním materiálem před pádem komunismu v roce 1990 a po něm poskytuje albánským skladatelům i nadále cenné podněty – vedle některých soudobých kompozičních technik, které jsou unikátní i v mezinárodním měřítku – albánská národní hudba, a to zejména hudba folklorního typu. Albánským autorům se podařila v posledních třech dekádách pozoruhodná a jedinečná stylová syntéza: jejich hudební řeč je originální a zároveň se zařadila do polystylového kontextu postmoderního směřování evropského hudebního umění. Mezinárodní úspěchy pičkových soudobých skladatelů navíc naznačují skutečnost, že i po letech izolace v období komunistického režimu si albánská hudba získala své místo v mezinárodním hudebním světě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.